ZEL(e)NÉ LISTY

Gethyllis sp. aneb kukumakranka s otazníkem

Fotografie 1:

1.- 3. Gethyllis sp., Lorriesfontein, RSA aff.villosa

4. Chlupaté listy (Hairy leaves)

..............................................

Pěstitel, kterého osud dokormidloval k jihoafrickým cibulovinám (jež jsou nejvíce knižně zpracované a zdokumentované), dříve nebo později v propracovaných cibulových publikacích narazí na zvláštní rostliny rodu Gethyllis. Jak říká kolega nadějný cibulář ze Slovenska, něco nekalého až neřestného mu to latinské jméno připomíná…jen si vzpomenout, co. Afrikánsky se těmto cibulím říká kukumakranka. Co tohle slovo příteli a kolegovi připomíná, netuším už vůbec. Nechme slovní hříčky stranou, getylisy jsou cibule poněkud magické a obtížně dostupné, přestože s některými se prý dá v jižní Africe setkat na vlastní oči, naprostá většina druhů je v přírodě (a tím i v kultuře) velmi vzácná. Já jsem tam neviděl žádnou.

Mezi ty „běžnější“, či spíše asi v přírodě početnější, patří Gethyllis afra, G.ciliaris a G.villosa. Všechny druhy getylisů rostou v ucelené oblasti severního a jihovýchodního Kapska, včetně polopouští Namaqualandu a jižní Namibie. Z toho plyne jejich vegetační cyklus, z 32 popsaných druhů je 30 se zimním růstem. Ale tento zimní vegetační cyklus má 3 fáze: u dospělých kytek nejdříve probíhá v létě (v době bez srážek a tím i v bezlistém stavu) kvetení a případné opylení. Pak na podzim a přes zimu rostou a dozrávají velké typické semeníky. Teprve v zimě po prvních deštích vyrazí vedle případných „plodů“ velmi zajímavé listy. U devíti druhů jsou tyto listy atraktivně chlupaté.

Ke mně doputovala první skupina getylisů jako bezejmenné cibule s lokalitou Loeriesfontein, JAR. Poté, co vlastně ve stavu bez listů i bez kořenů všech pět cibulek vykvetlo typickým květem (jen pro pořádek rod Gethyllis patří do Amaryllidaceae) bílorůžového odstínu a překvapivé velikosti, bylo jasné, o jaký poklad a o který rod se jedná. Jenomže opylení se samozřejmě nekonalo, stejně by  cibule bez kořenů těžko zvládly udržet ještě semeník, a tak nezbylo, než čekat celý rok na okamžik, kdy cibule v čisté pemze pustí nové zdravé (a patřičně amarylkovitě tlusté) kořeny a po přesazení do pěstebního substrátu vytlačí své nádherné listy. Byly to vlasato-vousaté páskovité listy stočené do vrtulek. Zpočátku jsem si myslel, že bude snadné dohledat přesně druh, bohužel, dostupná literatura byla skoupá a ani internet nezachránil. Sice je velká pravděpodobnost, že jde o Gethyllis villosa Thunb., ale nebylo by poctivé to v této nejisté podobě šířit do světa. Na to je redakce ZL přece jen opatrná…

Ohledně pěstování jsem na začátku, vzhledem k polopouštním lokalitám bude důležitá extrémně dobrá drenáž, raději hlubší květináče, cibule z většiny zapuštěné pod úroveň substrátu, v době dormance (=létě) zřejmě naprosté sucho, kompenzované naopak v době hlavní vegetace nárazovou zálivkou se střední koncentrací hnojiva.

Takže není to ode mě asi ta nejideálnější navštívenka rodu Gethyllis na Zelných listech, ale je to takový začátek, na který bych chtěl navázat nejen dalšími poznatky z vegetace těchto prvních pěti (takový Poláčkovský počet, že?), tak i z dalších. Není úplně vyloučeno, že ke mně doputovaly i další „no-name“ záhady z tohoto esteticky zajímavého rodu, jen já je dosud nerozpoznal….J.

Summary:

Attemp to identify south-african bulb Gethyllis sp. from family Amaryllidaceae.

Fotografie 2:

1.+ 2. Květ (Flower)

3. Celá rostlina (Whole plant)